Vyšehradské Casemates

since the 1990s six original baroque sculptures from the Charles Bridge have been placed here: the statue of St. Bernard with the Madonna (MV Jackel, 1709), sculpture of St. Augustine and St. Nicholas Tolentinsky (JB Kohl, 1708), statue of St. Adagio (FM Brokoff, 1709), statue of St. Anne (MV Jackel, 1707), statue of St. Ludmila with little Václav (MB Braun, 1724). When we Whent there in January they gave us a map and information sheets, unlocked a wooden door, totally pitched black, and the lady turned the lights on, tunnels seemed to go for miles, then told us to carry on, MAD, but absolutely brilliant, we were the only ones exploring down there and we loved it.

The casemates of Vyšehrad extend on both sides of the Cihelná brána (the Brick Gate), the right part of the corridors opens into an underground hall of Gorlice with an area of 300 m2 and a height of 13 meters, which served as a storehouse for food and ammunition. Corridors have a length of over one km, corridors are about 1.5 m wide and 2 m high. Casemates were almost totally destroyed at the end of the Prussian War in November 1744. The Prussians then transferred to casemates 133 barrels of gunpowder, which was to detonate by the last soldier. Three courageous Podskalí natives managed to prevent the destruction of Vyšehrad. They were awarded Maria Theresa for this heroic act and received 200 gold annuities per year. During the tour, our guide turned the electric light off to experience the conditions that the soldiers had. Due to gunpowder barrels, torches or any open fire could not be used in the corridors, so the only light source was several shafts leading many meters above the level of the corridors. We had to get used to the darkness, just like the crews once, and even then it was not pleasant. Vyšehradské kasematy se rozprostírají po obou stranách Cihelné brány, pravá část chodeb ústí do podzemního sálu Gorlice o rozloze 300 m2 a výšce 13 metrů, který sloužil jako sklad potravin a munice. Chodby mají délku přes 1 km, chodby jsou zhruba 1,5 m široké a 2 m vysoké. Kasematy byly málem zcela zničeny na konci pruské války v listopadu 1744. Prusové tehdy přesunuli do kasemat 133 sudů se střelným prachem, které měl odpálit doutnáky poslední voják. Třem odvážným Podskalákům se podařilo doutnáky včas odstranit a zabránit tak zkáze Vyšehradu. Za tento hrdinský čin byli vyznamenáni Marií Terezií a dostali 200 zlatých roční renty. Při prohlídce nám průvodce zhasnul, abychom zažili podmínky, které měli vojáci. Kvůli sudům se střelným prachem se v chodbách nesměly používat louče, proto jediný zdroj světla bylo několik šachtic, ústících mnoho metrů nad úrovní chodeb. Museli jsme si - stejně jako posádky kdysi - nejdříve na tmu zvyknout a ani potom to nebylo nic příjemného.